Ke druhému zápasu nového ročníku jsme odjeli do Tuklat. Sousta lidí čekala jasné body ale my jsme věděli, že nás nebude čekat nic jednoduchého.
Zápas začal otevřeně z obou stran. Domácí byli opticky lepším týmem a my jsme se dostávali do šancí, nebo spíše pološancí. Největší měl asi Škopek ale volil místo zpracování střelu a tak s perfektním pasem od Dittricha naložil prachbídně. Do vedení šel tak soupeř. Když jsme se dostávali na útočnou polovinu, Sova ztratil balón, Tuklaty překopli obranu a Zradička šel do souboje se Skočdopolem. Druhý jmenovaný šel do souboje příliš měkce a tak balón propadl za něj. Zradička se nemýlil. Mezi tím byla opět pasáž kdy měl práci domácí Pazdera. Ovšem střely Baška, Dittricha, Pánka nebo Škopka neměli dostatečnou přesnost nebo razanci. A tak opět udeřily domácí a situace podobná jako u prvního gólu. Ztráta, přetažený centr a následně obstřel gólmana – 2:0. Domácí hráli aktivněji a tvrději a rozhodčí jim to samozřejmě pouštěl. Poločasový stav tak 2:0.
Ve druhém poločase jsme chtěli hrát rozhodně aktivněji a hlavně perspektivněji. Zkusit proměnit nějaké šance a nedat soupeři šanci hrát fotbal. Bohužel tomu všemu nepomohli ani okolnosti zápasu. Z kabin vyšli jiné Tuklaty a když jsme přitvrdili muziku i my tak soupeř se začal povalovat a padat i když nemusel. Takže z tvrďáků z Tuklat se stali dvorní paničky. Jedna taková situace nastala i v 57. minutě. Do vápna šel D. Jambor a Dittrich předvedl skluz roku, ve kterém excelentně odebral soupeři balón. Sudí viděl ovšem faul a tak soupeř mohl zahrávat PK, který bezpečně proměnil. Takže v čase kdy my jsme se nadechovali, dostaneme takový záraz. Dále byla hra dosti vyhrocená a zápas se ztrhl spíše ve válku. Přesto jsme se dokázali zmátořit, i když už bylo pozdě. Branky Pánka a Hrstky už pouze výsledek korigovali. Takže odjíždíme z prázdnou a i zklamáním z předvedeného výkonu hlavně v prvním poločase.
Pavel Škopek: “ Zápas jsme chtěli jednoznačně vyhrát a odvést si plný počet bodů. V prvním poločase se nám nedařilo úplně kombinovat a chyběl nám kapku i pohyb. Druhá věc je to, že soupeř měl dvě šance a obě proměnil. My spoustu střel a nic. Ve druhém poločase už bylo znát, že jsme nastoupily v kapku jiném rozpoložení. Bohužel i ve druhé půli nám chybělo takové to finále a s přibývajícím časem jsme byli zbrklejší a zbrklejší. Sousta hráčů to chtělo strhnout a vyřešit víc individuálně než týmově. Ale to se asi v těchto situacích stává. A v neposlední řadě, když tě do šance nepustí rozhodčí tak je to těžký. Máš ruku ve vápně viditelnou až do Roztoklat a píšťalka zůstane v klidném stavu. Na druhé straně jeden z nejčistějších zákroků zápasu a penalta se píská. Máš pak takové to pomyšlení, že by už od prvních kol takovéto rošády? A asi ano, protože po zápase za vámi přijde do kabiny nějaký zasvědcenný pán do Tuklatského fotbalu a když mu řeknete ať to nedělají tak okatě, tak on vám odpoví, že jinde jim to udělají taky.. TAK KDE TO JSME!!“