Po zápasech na umělé trávě, jsme se konečně dostali i na povrch travnatý. Na našem hřišti v Libodřicích jsme přivítali tým Zasmuk.
Bohužel jak se na hřišti trénuje, tak jedna polovina byla hodně rozdupaná. To nepomohlo ani hře, která nemohla potěšit oko fotbalového fandy. Nedokázali jsme si pořádně přihrát a i pohyb na hřišti byl takový těžkopádný od nás všech. I proto možná jsme prohrávali 1:0 po krásné střele Vokáčka. Do konce poločasu jsme se dokázali zmátořit. Nejprve se trefil Sova. A před odchodem do kabin se náramně „ukopl“ Němec. Sám přiznal v poločase, že to měl být centr. Rána od lajny se stočila, i vinou falše a větru, na zadní tyč, kde gólman neměl šanci – 2:1.
V poločasové přestávce nás trenéři nabádali k vetší aktivitě. Což se nám alespoň trochu dařilo. Opticky vypadala druhá půle určitě lépe, i když s míčem jsme si stále moc nerozuměli. Přesto jsme dokázali dát branku. Spíše soupeř si po rohovém kopu srazil míč do vlastní sítě –3:1 . Poté ale odstoupil ze zápasu Dittrich kvůli zraněným tříslům a jelikož nás bylo z různých důvody připravených jen jedenáct, dohrávali jsme utkání o deseti lidech. I tak jsme vstřelily další dvě branky. Nejprve se trefil opět Sova, kdy mu před vápnem předal míč Baško. Pátou branku přidal po průnikové přihrávce Škopka Košík – 5:1. Poslední slovo měli hosté, respektive dvě slova. Nejprve Košík ztratil míč uprostřed hřiště a soupeř využil brejkové situace a posléze Skočdopole špatně vyhodil a soupeř opět trestal – 5:3.
Zápas určitě splnil cíl a to bylo si pořádně zaběhat. Zvláště po odstoupení Dittricha. Smutnější je, že máme za sebou 3 přátelské utkání a vždy nás z různých důvodů bylo jen 11.
Sestava: Skočdopole – Němec, Baško, Dittrich, Šafránek F. – Škopek, Sova, Hovorka, Pohanka – Košík, Hrstka.